Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dne 12. 6. 2010 Agnes Lady Dorotte složila barvářské zkoušky honičů ve III. ceně. Fotky z BZH na rajčeti. Týden předtím jsme se účastnily také výcvikového dne, na kterém to Agnesce moc šlo, bohužel načisto už tolik ne...

Na konci školního roku jsme se s Agnes zúčastnily pochodu kutnohorských havířů, který organizoval turistický oddíl Turban. Agnes za svých 16 km získala dokonce i diplom. :-) Pár fotek zde.

4. 4. 2010
Předevčírem jsme se s Agnes zúčastnily dvacetikilometrového pochodu na Milešovku. :-)
Fotky na rajčeti.

15. 2. 2010
Dnes jsou Agnesce právě dva roky! Jelikož má ale v rodném listu napsáno, že je narozena na sv. Valentýna (její starší sourozenci se narodili v noci ještě 14. února), oslava se konala už včera a zúčastnila se jí maminka Dorotka i Agnesina mladší sestřička Berenika. Na pár fot
eček se můžete podívat na rajčeti - zde.

Poslední dobou jsem na tyto stránky zanevřela, psala jsem hlavně na společný blog naší CHS Lady Dorotte, ale budu se to snažit trochu napravit a dodat sem některé novinky. Mezi ty první bude patřit přidání nových alb do rubriky fotogalerie.

23. 9. 2009
V sobotu 12. září byla Agnes přihlášena na klubovou výstavu švýcarských honičů v Litomyšli do mezitřídy, kde se sešla se svojí sestřičkou Adélou a od paní rozhodčí S. Janické získala ocenění výborná 2, res. CAC. Fotky všech zúčastněných honičů jsou na rajčeti - tady.
Obrazová dokumentace naší krásné rodinné dovolené na Korčule v Chorvatsku je k vidění zde.

16. 8. 2009
Tak už jsme zpátky z chalupy, bylo to prima, s Agnes jsme narozdíl od Prahy mohly chodit na procházky do polí, k řece a do lesa, což se Agnesce moc líbilo. :-) K narozeninám jsem dostala nový foťák a proto přidávám na rajče novou galerii - Srpen 2009, kde jsem smíchala dohromady fotky z mojí oslavy, chalupy i včerejší procházky v lesoparku Hostivař.

10. 8. 2009
Před týdnem jsme se vrátili z agility tábora v Českých Budějovicích. Bylo to moc fajn, Agnes běhala v začátečnících a myslím, že za ten týden jsme udělaly docela pokrok. Na závěr byly závody a v jumpingu se Agneska umístila na druhém místě. :D
Fotky z tábora a výletu do Českého Krumlova jsou na rajčeti.
Během pobytu na táboře jsme navštívili Agnesiny sestřičky Amálku a Adélku, které mají chalupu blízko Budějovic (fotky zde) a cestou do Prahy bratříčka Alberta (fotky zde).
Nyní se s Agnes chystám na chalupu, kde bude týden bez maminky Dorotky, protože ta zůstává s mámou v Praze. Asi jí bude hodně smutno, protože jsou na sobě celkem závislé, ale bude to muset zvládnout. :-)

Přeji hezký zbytek prázdnin!

 

20. 7. 2009
V sobotu 18. července se Agnes ukázala na národní výstavě psů v Mladé Boleslavi, kde byla přihlášena do mezitřídy spolu se svou sestrou Audrey. Od pana rohodčího Ing. Václava Vlasáka získala ocenění výborná 1 s tímto krásným posudkem: Elegantní fena s trochu horší prezentací při kontrole chrupu, chrup úplný, skus nůžkový, typická hlava, správná spodní i horní linie, správné zaúhlení končetin a výborná mechanika pohybu. Nebýt toho, že Agnes nechtěla ukázat zoubky, dostala by i titul, ale známka výborná je... prostě výborná, mám velkou radost. Fotky všech zúčastněných berňáčků jsou ke zhlédnutí na rajčeti.

10. 7. 2009
Minulý víkend (4. – 5. července) jsme měli opravdu nabitý. V sobotu jsme s Agnes i Dorotkou vyrazili na vzpomínkové slavnosti ke 143. výročí bitvy v Chlumu u Hradce Králové, kde se dne 3. července 1866 střetla rakouská a pruská vojska v rozhodující bitvě války o vedoucí postavení v německých zemích. Rakousko drtivou porážkou postoupilo toto vedení pruskému království. Součástí slavnosti byla hlavně rekonstrukce této bitvy, které se zúčastnilo asi 400 uniformovaných vojáků a oddíly jezdců na koních. Byla to opravdu podívaná a i když padlo mnoho ohlušujících výstřelů, Agnes ani Dorotka si z toho jako správné honičky nic nedělaly. Jen počasí nám moc nepřálo, těsně před začátkem představení se do té doby modré nebe zatáhlo a spustil se menší déšť. I tak to byl ale vydařený výlet. Fotky z akce najd
ete tady.
V neděli jsem s Agnes po dlouhé době vyrazila na agility a Dorotka si poprvé po mateřské dovolené přišla taky zacvičit. Zezačátku nám to s Agnes moc nešlo, zvlášť když bylo takové horko a strašné dusno, ale ke konci už jsem dělala chyby jenom já. :-) Dorotka byla v dobré kondici, z návratu ke cvičení byla přímo nadšená a moc jí to šlo. Na fotky se můžete podívat v galerii na rajčeti, do které jsem už předtím přidávala fotky Agnes z našich prvních hodin.

14. 6. 2009
Včera jsme navštívili národní výstavu psů v Klatovech. Agnes byla přihlášena do třídy mladých, po několikahodinovém čekání na sluníčku se jí v kruhu ale moc běhat nechtělo a získala ohodnocení výborná 1. Pan rozhodčí Šiměk ji pochválil za dobrý hrudník, dobré zaúhlení a kvalitní hlavu.
Maminka Dorotka je po štěňátkách a tak jela Agnesku pouze psychicky podpořit (tedy, ne že by to Agnes nějak zvlášť potřebovala :-)).
Fotky všech zúčastněných berňáčků zde.

6. 6. 2009
Venku je opravdu ošklivé počasí a tak honičky stále jen poléhávají a k nějaké větší aktivitě se nemají, stejně jako lidská smečka, která je už zase v přesile,
minulý víkend od nás totiž všechna štěňátka odjela ke svým novým páníčkům, moc se nám po nich stýská a i Dorotce bylo trochu smutno, druhý den ráno hledala svoje dětičky po bytě a tiše kňučela. Zato Agnesce to bylo nejspíš úplně jedno, možná dokonce byla ráda, že už ji nemá kdo kousat ostrými zoubky, tahat za uši a zkoušet, jestli náhodou taky nemá trochu mlíčka. Na rajče - zde - jsem přidala pár posledních fotek Agnesky s jejími mladšími sourozenci z minulého týdne.

10. 5. 2009
Opět sem píšu po ukrutně dlouhé době, čas nějak rychle letí. Venku se udělalo nádherné, téměř letní počasí a s Agneskou pravidelně každou neděli chodíme cvičit agility. Dnes jsme byly už na páté hodině, střídavě trénujeme skokové překážky s odložením i bez, slalom, pevný a látkový tunel, kruh, áčko a kladinu. Fotky najdete na rajčeti - tady, ale mnoho jich není, fotograf mi na hodinách většinou bohužel chybí. :-)
Z Agnesky se stala také zodpovědná starší sestra Dorotčiných štěňátek, od kterých si nechá všechno líbit, dokonce i tahání za uši a neúspěšné přisávání miminek. :-) Pár foteček tady. Postupně budu obě alba doplňovat.

11. 4. 2009
Dneska jsme s Agneskou byly
na první hodině agilit. Ranní cestou tam jsme se krásně prošly podél Vltavy. Počasí nám přálo a ptáčci nádherně prozpěvovaly, konečně opravdové jaro. Na cvičáku si Agnes zopakovala překážky z letního agiliťáckého tábora. Moc ji to bavilo, ale fotečky bohužel nemáme, protože foťák zůstal doma.
Poslední dobou taky s lítostí pozoruji, že Agnes doopravdy dospěla. Skoro vůbec už si nehraje a když na ni zavolám, nepřiletí s takovým nadšením jako dřív, ale spíš dokluše.
Další novinkou je, že se Agnesce včera narodili mladší sestřičky a bratříčci. Když je viděla poprvé, vůbec nevěděla, co si o tom má myslet a vyjeveně na tu hromadu strakatých miminek koukala. Teď už si ale trochu zvykla, maminka Dorotka ji od štěňátek neodhání a nechává ji nakukovat do bedničky pokaždé, když jde Agnes okolo. Asi ji zaučuje, jak o miminka pečovat. :-)

5. 4. 2009
Dlouhou dobu jsem sem nic
nenapsala, ale březen nebyl zrovna moc zajímavý měsíc. Stále se u nás jen střídaly různé chřipky a angíny, s Agneskou jsme nic nepodnikaly a Dorotka čekala štěňátka (a ještě stále čeká :-)).
Dneska jsme se tedy byly alespoň zapsat na kurz agilit. Budeme cvičit v začátečnících, ale až od příští hodiny. Agnes totiž stále ještě hárá, takže jsem ji mezi pejsky moc nemohla pouštět. Alespoň pár fotek, které jsem ještě nezveřejnila, jsem tak nějak natěsnala do jedné galerie na rajčeti. Je to taková směsice, některé fotky jsou ze začátku března, ještě celé zasněžené, ale většina jich je z tohoto týdne.

 

23. 3. 2009
Agneska už zase hárá. :-)

28. 2. 2009
Protože bylo včera ráno opět hezké počasí, v domnění, že nám to vydrží, jsme vyrazili na Petřín. Po překonání dlouhé cesty městskou hromadnou dopravou jsme konečně dorazili na místo... a rázem se nebe zatáhlo, po několika minutách začalo i pršet. Ihned jak jsme vešly do parku k nám přiběhl bernský honič a nebyl to nikdo jiný než Lenss, budoucí otec Dorotčiných druhých štěňátek. Agneska byla z toho setkání nadšená a létala spolu s Lenssem za ostatními pejsky hned na tamtu a hned zase na druhou stranu. Dorotka se samozřejmě chovala jako pravá dáma a budoucí matka a nedala na sobě znát ani známku zaujetí. Když jsme ale s oběmi honičkami vystoupali výše, chytly stopy zajíců a byly fuč. Než jsme však vyšli nahoru, byly už obě zpátky a tak jsme mohli pokračovat k rozhledně a zrcadlovému bludišti. Výlet se až na to počasí opravdu vydařil. :-) Pár foteček z něho si můžete prohlédnout zde.

26. 2. 2009
Včerejšího krásného počasí jsme využili k procházce na Vyšehrad, což bylo nejspíš moudré rozhodnutí vzhledem k tomu, že tak hezky jako včera už asi do konce týdne nebude. Mám pocit, jako by sluníčko snad ani nevyšlo, stále je jen zataženo, prostě takové únorové počasí. Honičky většinu dne prospí, protože nic jiného se snad ani dělat nedá.
Včerejší vycházka se ale vydařila, Agneska byla nadšená z nového prostředí, které, ihned jak jsme ji vypustili, musela pečlivě prozkoumat. Vesele běhala kolem nás v takových okruzích, že jsme místy ani nevěděli, kde je. Na hradbách jsme měli trochu strach, aby si nezahrála na Šemíka, z výšek má však přeci jenom respekt. Pro Dorotku takové štěněčí hopsání už asi nebylo a raději s námi obdivovala krásný výhled na Prahu.
Fotky na rajčeti.

15. 2. 2009
Agneska dneska oslavila svoje první narozeniny. Nejdříve si pochutnala na velké kuřecím dortu, ze kterého maminka Dorotka vyjedla všechny calciové kostičky, snad aby měla její štěňátka hodně vápníku, a rychle ho celý spořádaly. Potom přišlo na řadu rozbalování dárků. Po pracném roztrhání balících papírů se Agneska probojovala k zaslouženým dobrotám a s velkou žvýkací kostí běhala celý zbytek dne po bytě a nadšeně ji házela z výšky na plovoucí podlahu až nám z toho šla hlava kolem.
Narozeninová party se opravdu vydařila, nekonečně mnoho foteček najdete na rajčeti.

14. 2. 2009
Ikdyž má Agneska v rodokmenu napsáno, že je narozena 14. 2. 2008, což je podle narození prvního štěněte, rozhodly jsme se to oslavit až v pravý den jejího narození a to jest zítra.
Nemůžu uvěřit, že ten jeden rok tak rychle utekl, pořád ji ještě vidím jako malinké štěňátko a přitom už je z ní ,,velká" slečna. Zítra podáme hlášení o oslavě.

30. 1. 2009
Dnes zase jeden z těch zážitků, kdy si říkám, že má Agneska asi strážné andělíčky. Na odpolední procházce se Agnes rozeběhla k silnici, za kterou chodí kočky.  Není to sice úplně silnice, spíš příjezdová cesta k domům, po které projedou v průměru tak tři auta za den. A právě v tu chvíli po ní auto samozřejmě jelo. Mávala jsem na něj, aby zastavilo, ale jelo dál. Naštěstí aspoň trochu zpomalilo, takže řidič včas zaregistroval, že tam Agneska je. Tu samozřejmě nenapadlo nic chytřejšího než vběhnout přímo pod kola. V tu chvíli se mi udělalo úplně černo před očima, ale dobře to dopadlo. Agnes přiběhla, jako by se nic nestalo a začala zase  vesele hopsat. Příště si dám pořádný pozor na to, aby mi na silnici nevběhla. Agneska se chová pořád ještě jako štěně a to jí už bude za čtrnáct dní jeden rok, doufám, že z téhle puberty brzy vyroste.
Nově: nové i staré fotky na rajčeti.

16. 1. 2009
Dlouhou dobu jsem sem nic nepsala, měla jsem toho teď před koncem pololetí hodně ve škole a zítra odjíždím na hory, ze kterých se vracím až za týden. Tak buď hodná, Agnesko. :-)

4. 1. 2009
Včera jsme si byli zabruslit na rybníku v Krči. Samozřejmě s honičkami. Dorotka s Agneskou se proběhly v lesíku a našly pár zaječích stop, o kterých nám dávala Agnes vědět svým kvílícím štěkotem, ale držely hezky kolem rybníčku a my jsme si skvěle zabruslili. Vyzkoušely si také chůzi po ledě, což Dorotka zvládala s přehledem, narozdíl od Agnesky, která stále nemohla pochopit, proč to tak klouže a pokaždé, když se jí rozjely nožičky se tvářila hrozně překvapeně.
Fotodokumentace.

2. 1. 2009
Krásný nový rok 2009! Dnes nám v Praze napadlo trošku sněhu a tak jsem si vzala na procházku foťák a pořídila nějaké fotečky.

30. 12. 2008
Tak jsme zase jednou vyrazili na rod
inou procházku do Hostivaře. Jakmile jsme vypustili honičky, byli jsme rázem bez honiček a tak nezbylo než čekat, až si zaloví a přiběhnou zpátky. Jako první se vrátila Agneska, kterou na louce zdržela parta psích kamarádů a potom i Dorotka, ale ihned zase zmizely. Pak se přilétly zpátky a nakonec zdrhly dotřetice. Když se šťastně vrátily (i se srnou), naložili jsme je do auta a jelo se domů. To byla ale báječná procházka. :-) Pár fotek na rajčeti zde.

25. 12. 2008
Agneska má za sebou své úplně první Vánoce a vypadá to, že se jí moc líbily. Zatímco lidská smečka si u štědrovečerní večeře pochutnávala na řízku s bramborovým salátem, psí smečka měla granulky s příchutí ryby a bramborového salátu, které jim moc chutnaly. Po večeři jsme si zahráli a zapěli pár koled (honičky se k nám ale nepřidaly... asi neznaly slova) a pak jsme trpělivě čekali na Ježíška. Když se otevřely dveře do obývacího pokoje, kde stál stromeček, Agneska s Dorotkou běžely rovnou k dárkům a nadšeně po čuchu hledaly ty svoje. Samozřejmě tam bylo spoustu dobrůtek a psích žvýkaček, kterými se bavily po celý zbytek večera. Fotky najdete tady.

15. 12. 2008
Agnes slaví desetiměsíčniny! :-)

14. 12. 2008
Stráášně dlouho jsme nenapsaly, ale ono se toho poslední dobou nic moc nedělo. Ukončily jsme základní výcvik poslušnosti, Agneska už umí základní povely a docela pěkně poslouchá. Venku se udělala slušná zima, takže naše honičky tráví většinu času vyhříváním u topení. Mají přímo před ním dokonce i svojí deku, na které se střídají, a když je někdo vyžene ven, tak jenom na chvilku. Naštěstí mají nový obleček, který využívá hlavně Dorotka, jako třeba včera na agility závodech v Masečíně, kde jsme v nevytápěné hale strávily skoro celý den. Agnesku jsme s sebou raději nevzaly, ta zůstala hezky doma v teplíčku.
Máma s Dorotkou zaběhly zkoušky na výbornou a umístily se dokonce na 2. místě. Ze svého prvního velkého agility úspěchu si Dorotka ale moc hlavu nelámala. Mnohem více jí zajímaly dvě kočky bydlící ve vile Ginetě, kde závody probíhaly, a také bílé pláně a lesy rozprostírající všude kolem.
Fotodokumentace zde.
(Více informací na dorotte.blog.cz.)

23. 11. 2008
Tak zima už se konečně dostavila. Včera i dnes nám v Praze napadlo dost sněhu, který bohužel skoro hned roztál, ale přesto si ho Agneska stihla aspoň trochu užít. Nejdřív z něho úplně nadšená nebyla a nechápala, proč je všude tolik bílo, ale už si na to zvykla.
Dneska cestou na cvičák si honičky trochu víc zalovily. Po několikaminutovém volání se vrátila jenom Dorotka, zatímco Agneska nás nemohla najít. Nevím, co v té hlavě má, ale orientačního smyslu tam asi moc nebude. Nakonec jsme se tedy přeci jen šťastně shledaly a na cvičák jsme přišly o čtvrt hodiny pozdě. Trochu jsme zameškaly, takže nám to ze začátku moc nešlo. Učili jsme se odložení na volno, trénovali jsme chůzi u nohy, různé otočky apod. Překážky byly namrzlé, takže jsme je museli vynechat. Dorotka na svou dcerku celou dobu trpělivě čekala ve svém supernovém černém oblečku, který jsme jí koupily na výstavě a tak se ani moc zimou netřásla. Fotky.

22. 11. 2008
Minulý víkend jsme strávily na mezinárodní výstavě psů, která se konala v Praze v Letňanech. Vzaly jsme s sebou ale jen Dorotku, Agnes raději zůstala v teple.

V sobotu jsme se tu setkaly s Agnesinou sestřičkou Audrey a její celou rodinou, a ačkoli jsme držely všechny palce, Audrey si CAJCe neodnesla. Ikdyž se rozhodčí na klubové výstavě líbila, tentokrát jí uškodilo pár kilo navíc. Snad se jí podaří do příští výstavy zhubnout, Agneska jí bude držet palec (ikdyž žádný nemá).

V neděli jsme potom fandili
tibetskému teriérovi našich známých, kteří k nám přijeli z Brna. Khanpa získala V1 a CAJC, takže se dobrá věc podařila. :-)
Fotodokumentace zde.

9. 11. 2008
Na to, že je listopad se dnes udělalo až neuvěřitelně hezké počasí. Sluníčko svítilo, takže jsme opět vyrazili na cvičák. Agnes po cestě potkala dva zlaté hovawarty, s kterými v zápalu hry poprvé v životě dokonce vběhla do vody. Když si ale uvědomila, že stojí všema čtyřma ve Vltavě, bylo už moc pozdě.

Na poslušnosti jsme trénovaly chůzi u nohy (na kterou se mi vykašlala), kladinu (na ní hystericky zmatkovala), áčko (na které se pro změnu hrozně těšila), přeskakovaly jsme překážku (o níž se uhodila do zadních nohou), cvičily odložení (u toho vydržela ležet dlouhé tři vteřiny)
a nový povel ,,vstaň" (který vůbec nepochopila). Jinak to ale byla celkem povedená hodina. :-) Fotodokumentace zde.

2. 11. 2008
Počasí už se nám pomalu horší. Až dosud jsme měli každou neděli krásně jasno, ale dnes byla zima, mlha a inverze, inu listopad. Naštěstí nám nepršelo a Agneska byla už na osmé (je to těžko uvěřitelné, jak to letí) hodině poslušnosti. Sice jí to nešlo tak pěkně jako minule, při chůzi u nohy vydržela jen pár prvních minut a potom by si nejradši šla někam začuchat, ale lepší se. Dokonce dneska udělala jeden velký pokrok - vylezla na kladinu. Přeběhla ji několikrát za sebou a při každém dalším opakování už pomalu nabírala větší a větší jistoty. Sice ještě pořád trochu zmatkuje a nejraději by ji přeběhla v mžiku oka, hlavně aby to už měla za sebou, ale důležité je, že se už tolik nebojí a bězhlavě z ní neskáče dolů. Jsem na ni moc pyšná. :-)

27. 10. 2008
Včera jsme vyrazili na cvičák s velkým zpožděním, nakonec jsme přijeli sice jen o deset minut pozdě, ale byli tam pouze agiliťáci a na louce, kde se cvičí poslušnost nebyla ani jedna psí noha. Připadalo mi to divné, zeptala jsem se cvičitelky a dozvěděla jsem se, že se posouval čas, takže jsme vlastně přišli o hodinu dřív, což nám celkem vyhovovalo, protože se mohly honičky ještě proběhnout kolem Vltavy (v případě Dorotky po teplé stopě až na Zbraslav). Potom přišel na řadu výcvik. Agnesku to hrozně bavilo, až mě  samotnou zaskočila. U nohy chodila vzorně, áčko i překážku zvládla dobře, přivolání na jedničku (achjo, kdyby takhle pěkně poslouchala i mimo cvičák... :-)), jenom kladinu jsme opět vynechaly, jelikož z ní má pořád trochu strach. Po nás měla agility ještě Dorotka, která se akorát vrátila z jednohodinového běhání po lese a pak se jelo domů. Fotky z včerejšího krásného podzimního odpoledne, které jsme si opravdu užili, najdete  tady.

19. 10. 2008
Dneska se Agneska na cvičáku předvedla. Jelikož jsme tentokrát přijeli autem a neprošli jsme se před cvičením, Agnes byla nevyběhaná a tak se rozhodla, že aby mi to vrátila, vůbec nebude poslouchat. A taky že jo. Místo chůze u nohy si po cestě zjišťovala, jací pejsci tamtudy asi předtím prošli a áčko i kladinu obíhala obloukem. Naštěstí se ke konci výcviku trochu zlepšila a cestou zpátky se krásně proběhla podél Vltavy.


15. 10. 2008
Agnesce je už osm měsíců.


12. 10. 2008
Protože jsme minulou neděli zameškaly hodinu výcviku poslušnosti, nemohly jsme si ho dneska nechat ujít. Dorotka měla agility ve stejnou dobu, takže jsme vyrazily s oběma honičkami a po cestě se prošly naší oblíbenou trasou podél Vltavy. Listí už je krásně barevné a dnes bylo navíc nádherné počasí. Na cvičáku jsme s Agneskou trénovaly hlavně chůzi u nohy s otočkami, odložení, přivolání apod. a Dorotka skákala přes překážky ostošest. :-)

Podzimní fotky z cesty na cvičák a zpátky jsou zde.

4. 10. 2008
V pražském parku Hostivař dnes proběhlo první setkání bernských honičů. Celkem se tu sešlo devět honičů (osmiletí Arina z Českého lesa, devítiletá Anna, April Lady Alison, Agnesiny sestřičky Amélie Lady Dorotte, Adéla Lady Dorotte a Audrey Lady Dorotte alias Dorotka, Czudla Stříbrný permoník alias Barunka, Dorotte Lady Alison a Agnes Lady Dorotte) a všechno to byly fenečky, takže jsme se nemuseli bát o naši háravou Agnesku. :-)

Počasí ráno vypadalo slibně, odpoledne se ale zatáhlo
a měli jsme štěstí, že nepršelo. Honičům se procházka líbila, většina se volně proběhla, zalovila si a pak se šťastně vrátila.
Podařilo se mi ulovit i pár společných fotek, na kterých to těm strakatinám dohromady moc sluší, a které najdete na rajčeti.

28. 9. 2008
Dneska jsme byli opět s Agnes na cvičáku a tentokrát máme dokonce i nějaké fotečky. Cvičíme sedni, lehni, ke mně, chůzi u nohy a dnes jsme nově začaly i otočky a chůzi na nízké kladině, které se Agneska pořád trochu bojí, ale stejně je moc šikovná.
Měla jsem strach, co udělá s pejky na cvičáku Agnesčino hárání, ale nakonec jsme to zvládly dobře. Chudák Agneska vůbec netuší, co se to s ní děje. (Zato sousedovic pes je z ní úplně na větvi... :-))

24. 9. 2008
Stalo se přesně to, co se stát nemělo. Agneska začala hárat.
Pořád nemůžu pochopit, jak může začít fenka, která vypadá jako štěně a chová se jako štěně hárat v sedmi měsících. Tak to tak vypadá, že jí už nožičky neporostou a zůstane nízkonohá. No co, pořád je to přece naše Agneska. :-)

23. 9. 2008
Agnes zakousla našeho králíčka Jůlinku.

21. 9. 2008
Dneska byla Agneska na druhé hodině základního výcviku poslušnosti, kde jsme se učily chůzi u nohy, sedni, lehni a přivolání. Agnes byla do výcviku zapálená ale jenom první půlhodinu, potom už ji to tak trochu přestalo bavit a když měla jít u nohy, čuchala si ve vysoké trávě. Jinak se však chovala docela vzorně a na povel ke mně přišla (nebo spíš přiletěla :) ihned. Je to moje šikovná holčička. :-)
Fotečky bohužel nemáme, protože nám chyběl někdo, kdo by nás vyfotil, snad příště už nějaké budou...

20. 9. 2008
Rubriky Výstavy a Výcvik a agility byly aktivovány.

15. 9. 2008
Agneska překročila hranici půlročního štěňátka a je jí už sedm měsíců! Nejspíš jí to ale ještě nikdo neřekl, protože se pořád chová jako miminko. :-)

14. 9. 2008
V sobotu 13. září jsme vyrazili na starou gotickou tvrz Lštění u Domažlic, kde se konalo setkání známých mých rodičů z nakladatelství. Obě honičky sem krásně zapadly, zvlášť večer u krbu v gotické jídelně jim to moc slušelo. Odpoledne jsme všichni vyrazili na pěší výlet na zříceninu Netřeb a cestou jsme se zastavili v hospůdce Lenin, kde obsluhoval hospodský, který vypadal přesně jako on. Agnes i Dorotka byly v lese jako ve svém živlu, ale raději jsme je přeci jen vedli na vodítkách. Večer se potom opékalo maso, jedlo a pilo a přespali jsme na tvrzi. Druhý den ráno jsme zase jeli zpátky do Prahy, protože Agnes čekala její první hodiny výcviku poslušnosti na cvičáku. Trénovali jsme přivolání a chůzi u nohy, Agnesku to docela bavilo a nejvíc nadšená byla z té kupy pejsků na hraní.
Fotky z víkendu najdete opět na rajčeti na tomto odkazu.

12. 9. 2008
Dnes nám přišly krásné fotky Agnesky i Dorotky z výstavy v Mladé Boleslavi, kde se obě honičky nechaly vyfotografovat profesionálním fotografem od psího krmiva Brit a oběma jim to tam moc sluší.
!!!Fotku Agnes najdete tady a fotku Dorotky tady!!!
V neděli se chystám s Agneskou na výcvik poslušnosti a jsem zvědavá, jak to dopadne. Tak nám držte palce a určitě sem o tom pak napíšeme zprávičku. :-)

7. 9. 2008
V sobotu 6. září se konala klubová výstava švýcarských honičů v Litomyšli. Počasí bylo opravdu krásné, možná až příliš krásné, protože přes poledne se na horkém slunci pejskům moc běhat nechtělo.
A
gnes byla přihlášena opět do třídy dorostu společně se sestřičkami Amálkou, Adélkou, Audrey a Agátou. Agátka se bohužel nedostavila, takže nakonec byly ve třídě jenom čtyři sestry místo pěti. Paní rozhodčí Frnčová napsala Agnesce krásný posudek, a to včetně výborného předvedení, jelikož ji vystavila máma, ale vytkla jí ne zcela korektní postoj hrudních končetin, které má Agnes ještě v růstu, a tak dostala jen ohodnocení nadějná. To nám ale nevadí, protože až Agnesce nohy dorostou, bude z ní krásná slečna. :-)
Dorotka se vystavila ve třídě pracovní a získala V1, CAC a Klubovou vítězku. Agnes se toho má holt od maminky ještě hodně co přiučit. :-)
Mimo sestřiček se tu Agneska setkala taky s brášky Atrýskem, Aronkem a Albertem a s tatínkem Edou.
Fotodokumentace z výstavy zde!

31. 8. 2008
Včera byla Agnes na své úplně první výstavě, na mezinárodní výstavě psů v Mladé Boleslavi! Kromě výstavní premiéry jela Agneska také poprvé metrem a vlakem, což se jí ani trochu nelíbilo. Byla přihlášená do třídy dorostu, ale protože jsem si na její předvedení netroufla, vystavila ji máma. Agneska získala Velmi nadějnou 1. a pan rozhodčí Dostál ji pochválil za hluboký hrudník a velké předhrudí. Celý den potom hrdě chodila se žlutou stužkou na obojku.
Dorotka byla ve třídě pracovní a obdržela V1, CAC, CACIB i BOB.
Fotodokumentace z výstavy zde!

27. 8. 2008
Jsme zpátky z prázdnin. Dlouho jsme sem nenapsali, protože jsme celý srpen byli mimo Prahu a taky mimo počítač.
První srpnový víkend jsme navštívili Brno, kde se Agneska opět setkala se svou dobrou kamarádkou - tibetskou teriérkou Khanpou a také jsme se
zajeli podívat na Agnesina krásného a moc poslušného brášku Aronka. Fotky jsou tady.
Zbytek prázdnin jsme potom strávili na chalupě v Polabí, s Agnes jsme chodily na večerní procházky do přírody, což nám bude tady v Praze asi chybět. Agneska si o prázdninách našla dvě nové skvělé kamarádky. Nejdříve jsme měli na hlídání mancheaster teriérku Angee, se kterou Agneska celé dny létala po zahradě a potom nás ještě přišla navštívit basetka Annie, s níž si Agnes taky bezvadně rozumněla. Fotečky opět na rajčeti.
15. srpna Agnes oslavila už půlroční narozeniny a dnes se naučila výt, vytvořila si svůj osobitý, procítěný doprovod k mým skladbám na klavír i na harmoniku. :-)

1. 8. 2008
Jen rychlá zprávička: Za malou chvíli odjíždíme do Brna a potom s Agneskou už asi rovnou zůstanu na chalupě až do konce prázdnin. Takže v září opět nashledanou. :-)

28. 7. 2008
Minulou sobotu jsme se rozjeli s celou rodinou na agility tábor v Českých Budějovicích. Fotodokumentaci najdete zde.
Byla jsem zvědavá, jak se Agnes bude tvářit na překážky, ale byla skvělá a já jsem jí to bohužel kazila. Agneska se ale hrozně divila, že na místě plném pejsků si nemůže vůbec s žádným hrát a musí poslouchat a tak si to vyřešila po svém a z parkuru zkrátka utíkala pryč, a to hlavně, když byla někde poblíž maminka Dorotka...
Každé ráno a večer jsme cvičili a mezery mezi agilitami byly doplňovány pohádkovými soutěžemi a vědomostními a pejskařskými testy. Přes den jsme potom jezdili objevovat krásy jižních Čech, i když bohužel většinou za deště.
V neděli, protože bylo krásné počasí, jsme si půjčili kola a jeli se projet, ale hned v pondělí nás čekal velký výlet. Nejdříve jsme navštívili jednu z největších českých zřícenin – hrad Helfenburg a potom jsme vyšlápli do výšky 646 m.n.m. na rozvaliny hradu Osule.
Úterý a středu nám krásně propršelo a čtvrtek taky, jenomže to už jsme nevydrželi a vyjeli jsme na další výlet, na nedaleký zámek Kratochvíle, kam s námi jela jenom Dorotka. Agneska totiž zatím spinkala v chatičce.
V pátek se konala poslední velká pohádková soutěž a závěrečné závody. Agnes běžela jeden běh, který jsme sice nedoběhly, což byla hlavně moje chyba, ale už jste někdy viděli běhat honiče ve třiceti stupních agility? Dorotka při prvním běhu odmítla skákat, ale druhý běh se jí povedl bez chyby. Agneska ten den také přišla k úrazu. Když procházela kolem fenky australského honáckého psa, přestože byly obě dvě na vodítku, stačila ji rafnout do ucha. Agneska si chce hold s každým pejskem hrát a ne každý je kamarád. Ouško ještě lepíme náplastí, ale Agnes se moc nepoučila.
V sobotu ráno se konalo zakončení prvního týdne tábora a naše soutěžní skupina vyhrála první místo. Štěpánek si nadšeně odnášel krásný jahodový dort. Cestou domů jsme se zastavili na hradě Choustník a také jsme navštívili bratříčka Agnesky, Alberta, který přímo pod Choustníkem bydlí. (Fotečky)
Včera jsme zajeli za sestřičkou Audrey do Duchcova. (Fotečky) A dneska za námi přijely sestřičky Amálka a Adélka. (Fotečky) To si naše Agneska ale užila, i když myslím, že maminka Dorotka je už nepoznala...

19. 7. 2008
Tak dneska odjíždíme na agility tábor do Českých Budějovic. Agnes si poprvé vyzkouší štěněčí překážky na vlastní kůži. Po návratu určitě napíšeme o našem týdenním pobytu. Honičům zdar!

16. 7. 2008
Od včerejška je Agnesce už pět měsíců. Přejeme hezké pětiměsíčniny i všem sourozencům a nemůžeme se dočkat, až je opět všechny uvidíme na klubové výstavě v Litomyšli.

14. 7. 2008
Už jsme se vrátili z chalupy a nyní nás tady v Praze čekají přípravy na další cestu, do Českých Budějovic. Agnes si to stačila za dva týdny na chalupě zamilovat. Každý večer jsme se vydaly na procházku do polí nebo do lesa a Agnes se naučila hlásit po stopě. Tedy, ne, že bych ji k tomu nějak vedla, původně jsem si myslela, že nejlínější štěně z vrhu nebude příliš lovecké, ale opak se stal pravdou. Agneska ve svých necelých pěti měsících je možná ještě lovečtější než Dorotka. Zatím sice čuchá jen tak, aby byla v mém dosahu, ale jednou už mi utekla do pšeničného pole, kde jela po teplé stopě a hlásila jako blázen, na což jsme s mámou jen nevěřícně zíraly. Fotky na rajčeti jsou tady.
V neděli 29. června jsme vyjeli do skanzenu v Kouřimi. Počasí nám přálo, centrum města Kouřim bylo kouzelné a výlet se moc vydařil.

Další sobotu 5. července jsme zabrousili na zříceninu hradu Košumberk a také na nedaleký chrám panny marie v Lužích, kde právě probíhala pouť. I přes úmorné vedro, ztracení mého brášky a Agnesino zvracení v autě, jsme si výlet užili. Dorotce s Agneskou dokonce paní průvodkyně na hradě dovolila prohlédnout si ho i zevnitř a tak s námi obě holčičky šly na prohlídku. Agnes si vždy, když jsme zastavili, lehala na příjemně studenou kamennou podlahu a prohlídka ji vůbec nezajímala. I přesto, že tam žádný lovecký obraz s honičema nebyl, si obě holky výlet taky užily, zvlášť když jim cestu před hradem zkřížila kočka, kterou mohly báječně prohnat.☺

Fotodokumentaci z obou výletu najdete zde.
Dneska nás navštívil pan veterinář a Agnes byla očkovaná proti vzteklině. Narozdíl od Dorotky, která se snažila dostat od pana doktora na co největší vzdálenost, Agnes byla hrozně zvědavá, co si to ten pán asi přinesl v kufříku a jakýkoliv zákrok, jako je očkování, absolutně ignorovala a byla úplně uvolněná. Když pan veterinář vytáhl injekci, sama k němu přišla a vlastně jsme ji ani nemusely držet, nad čímž sám kroutil hlavou. Agneska je prostě taková zvláštní. ☺

 27. 6. 2008
Dneska, hned po vysvědčení, odjíždím s babičkou, dědou, bráchou a Agneskou na chalupu, kde budeme asi až do půlky července. Uvidíme jak Agneska zvládne týden bez Dorotky, než tam za ní přijede. A teď hurá na prázdniny! Přejeme všem hezké léto!

23. 6. 2008
U Agnesky se začínají projevovat její lovecké pudy. V posledních dnech zjistila, že máme na dvorku králíkárnu, a to dokonce s živým králíkem! Když je venku, celou dobu většinou tráví jeho pozorováním, koukají si navzájem do očí a řekla bych, že králíček se přitom musí taky dost dobře bavit, protože moc dobře ví, že na něho Agneska nemůže. Proto se ta malá psice rozhodla ukázat mu, že to není tak docela pravda a včera se jí povedlo udělat do pletiva obrovskou díru. Táta pletivo naštěstí hned zase spravil, jenomže dnes ho roztrhla znovu. No, lovečák se nezapře. :-)

21. 6. 2008
Konečně je počítač opět v provozu, takže můžu přidat pár posledních Agnesiných foteček. Ty první jsou ze 7. června, když jsme s honičkami byli na návštěvě u babičky a dědy a potom z víkendu 14. - 15. června, který jsme strávili na chalupě.
Dnes jsme jeli do Plzně na agility závod, kterého se účastnila Dorotka. Agnes pouze pozorovala z deky všechny pejsky. A bylo jich tam tolik, že z toho byla úplně paf. Takovou fůru pejsků pohromadě ještě nikdy neviděla. Dora zaběhla postupně tři závody. Bohužel počasí nám moc nepřálo, jelikož pražilo slunce a obě holčičky běhaly s vyplazenými jazyky, takže Dorotce do běhání moc nebylo, zvlášť když kolem cvičáku byl les plný tolika zajímavých pachů. Jednou se umístila na osmém místě a dvakrát byla diskvalifikovaná, jednou hned na začátku, protože vyběhla o chvíli dříve, a podruhé téměř až na konci dráhy. Byla to škoda, ale pravidla jsou pravidla... 
Táta s bráchou mezitím, co jsme od osmi od rána do čtyř odpoledne čekaly na závodech, prošli celý plzeňský dinopark i zoo. 
Fotodokumentaci z akce najdete zde!
Dneska se také konala speciální výstava v Náměšti na Hané, kde se vystavoval Agnesky bratříček Atrey ve třídě štěňátek a dostal ,,velmi nadějný". :-) Moooc gratulujeme!

15. 6. 2008
Tak Agnesce jsou dneska už čtyři měsíce!
Dlouho jsme sem nenapsaly, protože se mi porouchal počítač a ještě se ho nepodařilo úplně zprovoznit. Ani na školních počítače jsem se nedostala, protože jsem byla s antibiotiky doma. Doufám, že brzy už bude zase ok a budu sem moct přidat nějaké fotečky z minulého víkendu u babičky a víkendu na chalupě.
Agneska krásně roste... no, krásně... zadní nohy jí rostou tak trošku rychleji než ty přední, ale to se spraví... :) Taky ještě od maminky pořádně neodkoukala to sezení, protože zatím sedí tak, jak jsem ještě žádné štěňátko sedět nikdy neviděla. Zadní nožičky nedává pod sebe, ale roztahuje je jako při roštěpu a ocas nechává kolmo za sebou. Říkáme tomu ,,sed na klokana". Při venčení jsou z toho lidé docela paf a jednou se mi dokonce stalo, že si Agnes na procházce takhle sedla do trávy a paní, která šla okolo svého psa okřikla: ,,Beníku, nech pejska vyčůrat."
Přejeme všechno nejlepší k výročí a taky hodně sluníčka všem sourozencům. :)

5. 6. 2008
Agnesiny štěkací pokusy - video

4. 6. 2008
Agnesce už vypadaly tři mléčné zuby a namísto horních jedniček jí narostly nové. Moc ráda si  hraje na ,,kousanou". Tzv. rozkouše úplně všechno, co najde. Odneslo to už pár plyšáků a v jednom kuse jí musím s tlamičky vytahávat oči a nosy, aby je nespolkla. Nejlepší hračka na kousání je ale stejně lidská smečka a hlavně maminka Dorotka, která se asi ze všech nejvíce těší, až Agnesino ,,kousací" období pomine.

31. 5. - 1. 6. 2008
O víkendu jsme byli na chalupě našich známých. Zatímco Agneska s Dorotkou blbly na velké zahradě a nechytly žádná klíšťata, mně se to povedlo. Ještě ke všemu bylo infikované, takže jsem teď s antibiotiky doma. Hrálo se, zpívalo a grilovalo, ale Agneska to celé prospala.
Fotky zde.

29. 5. 2008
Do fotogalerie jsem přidala pár foteček jen tak ze zahrádky a taky nějaké z procházek. Agneska nám pěkně roste, už začíná být těžká i na to snášení ze schodů. Zítra odjíždíme na víkend ke známým na chalupu, takže se bude zase něco dít. Agnes už se nemůže dočkat. Na tak dlouhý výlet autem ještě nejela, tak uvidíme, jak to zvládneme. :)

27. 5. 2008
Právě jsme se vrátily z prochajdy. Agnes už je velká holka a tak může chodit ven i mezi jiné pejsky. Chůzi na vodítku taky zvládá, i když chůze u nohy jí zatím moc nejde a když spatří holuba, rozběhne se přímo na něj, holub jí samozřejmě uletí přímo před čumákem a Agnes pak zůstane zaraženě stát, rozhlíží se na všechny strany a má přitom výraz, jakoby jí ulítly všechny včely, vypadá to hrozně legračně.
Včera byla na přeočkovaní, takže žádné velké procházky nebyly, přesto mám pár foteček, které sem ale dám asi později, až se mi to nějak nakupí.
Jinak se Agneska dneska dostala nějakým záhadným způsobem na mámin stůl, odkud jí sebrala a následně rozžvýkala kresbu neuronu, na které máma pracovala celý týden. No zlatíčko. :-)

24. - 25. 5. 2008
Ve středu ty naše honičky, když byly chvilku samy doma, Dorotka se dostala na kuchyňskou linku a snědla, co mohla, s čímž jí Agneska ráda pomohla. Měli jste vidět ten nepořádek, když jsme se vrátili domů! Všude po podlaze ležely roztrhané igelitové sáčky a obaly, vysypané bonbony, čokoláda, pangamin a všechny psí pochoutky byly fuč. Ani jim nebylo špatně, ale Agnes kvůli tomu raději nešla na přeočkování a půjde tam až v pondělí.
Koupila jsem jí krásného plyšového soba pro psy, kterého jsem jí musela dát až později, aby nebyla odměněná za to, co provedla. Sob vydržel vcelku deset minut, taková je to šikovná holčička.
Protože bylo dnes krásné počasí, strávily jsme hodně času na zahradě a taky jsme byly s holčičkami na procházce. Snažily jsme se Agnes naučit výstavní postoj, ale moc nám to nešlo, nakonec jsme však stejně pořídily pár foteček. Přidala jsme k nim i fotky ze nedělního grilování na zahradě.

17. 5. 2008
Dorotka, maminka Agnesky, dnes oslavila své třetí narozeniny, a to velkou probíhačkou na louce a v lese. Byli jsme na Kopanině, u známého mých rodičů, který každý rok pořádá zahradní koncert a příjemné posezení pro své přátele. Agnes se poprvé setkala s koňmi, naštěstí jen za ohradou a pokusila se je zahnat strašlivým (strašně legračním :) štěkotem. Fotky z akce jsou tadý.

15. 5. 2008
Dneska má Agneska svoje tříměsíčniny! Už se pomalu začíná dostávat do věku předškoláka a je čím dál divočejší a kousavější. :) Narozdíl od Dorotky vydrží žvýkat jakýkoli pamlsek celé hodiny.
Přejeme všechno nejlepší i Agnesiným bráškům a sestřičkám.
.
8. - 11. 5. 2008
Dlouho jsme se neozvali, ale bylo to jen kvůli tomu, že jsme už ve středu večer odjeli opět na chalupu. Celé čtyři dny volna nám vydrželo krásné počasí a taky spousta krásných zážitků. Bohužel i jeden dosti ošklivý a hrůzný.
Čtvrtek 8. května. Pro rok 1945 to byl šťastný den, ale nás potkalo velké neštěstí. Odpoledne jsme se se sousedy a se psy chystali vyjet na procházku. Agneska skákala radostí a Dorotka byla štěstím bez sebe. Téměř všichni jsme už byli venku na ulici, u sousedů na zahradě byla otevřená branka a naše holčičky tam jěště se dvěma dalšími kamarády (labradorem a srnčím ratlíkem) dováděly. Najednou se po silnici, přes kterou je průjezd zakázán, začalo přibližovat auto. Máma a já jsme byli zrovna v domě a balily věci, když v tom jsem uslyšela skřípění brzd vozidla a prudký náraz. V tu chvíli jsem zůstala stát jako opařená a i když jsem byla pár metrů od okna, neodvažovala jsem se podívat ven. Potom jsem uslyšela mámin křik a v první chvíli mi před očima proběhlo několik děsivých obrazů: Agneska pod koly auta, Agneska s Dorotkou pod koly auta, brácha pod koly auta... Modlila jsem se, aby to nebyl ani jeden z nich. Vyběhla jsem ven a jenom mezi dveřmi jsem uviděla cukající černobílé tělíčko. Samozřejmě s největší pravděpodobností by to byla Agnes, protože nemá s auty žádnou zkušenost a nikdo by nečekal, že pod to auto skočí právě Dorotka, která z nich má velký respekt. To auto, jak jsme se později dozvěděli, jelo rozhodně víc než čtyřicet km/h, které jsou povoleny a možná, že byl řidič i trochu napitý, jelikož směrem, z kterého přijel, byla hospoda. Všechno se odehrálo během vteřiny. Sousedka dávala pozor na psy, hrající si na zahradě a před vraty stálo zaparkované auto. Najednou se Dorotka celá natěšená rozhodla, že poběží za paničkou a když vyběhla za zaparkovaným autem, řidič ji srazil. Teprve za místem nárazu byla rozpoznatelná sedmimetrová brzdící čára. Dorotka zůstala ležet v šoku na silnici a z huby jí tekla krev. Mysleli jsme, že má vnitřní krvácení, okamžitě ji naložili do auta a rodiče se rozjeli do veterinární nemocnice do Českého Brodu, jelikož většina veterin byly ve sváteční den zavřeny. Asi za půl hodiny na to mi volali. Dora nebyla v ohrožení života! Dokonce se cestou do Brodu probrala. V nemocnici dostala kapačky, paní zvěrolékařka ji pečlivě prohlédla a Dorotka vyvázla pouze s malou tržnou ránou na hubě, prokousnutým jazykem, několika škrábanci a zřejmě i lehkým otřesem mozku, protože se večer hodně motala. Když přijeli domů, nevěřila jsem vlastním očím. Dorotka chodila a vypadala, jakoby se právě vrátila z bezvadného výletu. Je to prostě neuvěřitelně silná a statečná bojovnice.
Druhý den po obědě si cestu do Brodu ještě jednou zopakovala, když jela na kontrolu.
V sobotu jsme Dorotku nechali doma se ještě zotavovat, i když vypadala i chovala se úplně obyčejně, a s Agneskou jsme si udělali výlet na zříceninu Lichnice, kde se poprvé setkala s kopřivami, když se vydala prozkoumat hradní příkop. Poté, co jsem ji odtamtud musela vynést, protože se odmítala hnout z místa, si lehla doprostřed cesty a jako že prý už dál nepůjde. Nebýt toho, nejspíš by ani nevyšlo najevo, že má ušiska požahané, protože Agnes se nijak hlasově neprojevuje. Dokonce ani kňouráním ne. Jediný zvuk, který za ten víkend vydala, bylo její první štěkání na sousedovic pejska za plotem. Moc jí to tedy chudince nešlo a štěkala tichým tenkým hláskem.
Fotky zde!

3. - 4. 5. 2008
O víkendu jsme odjeli na naší chaloupku v Polabí. Agnes ji navštívila poprvé a moc se jí tam líbilo. To ještě ale netuší, že tam stráví celé letní prázdniny. :-) (Fotodokumentace).
V sobotu sice odpoledne tak nějak poprchávalo, ale v neděli bylo krásné počasíčko a holčičky dováděly na zahradě. Potom se jela máma s Dorotkou projet na kole (Agnes na ten podivný stroj koukala jako puk) k lesu. No jistě, s honičem do lesa, to je přeci ten nejlepší nápad. Dora samozřejmě zdrhla, ale během pár minut vrátila, nahánějíc dvanáct srnek. Šikulka inteligentní. :-)
Nutno přiznat, že Agneska se taky činila. Naučila se perfektně povely ,,ke mně" a ,,sedni" a Dorotka na tom skvěle vydělávala. Sice výcvik už dávno zvládá, ale vždy, když jsem Agnes začala cvičit, kde se vzala, tu se vzala, přiletěla Dorotka a pokaždé si vyžebrala taky nějaký ten piškůtek. :-)

1. 5. 2008
Dnes u nás přespávala návštěva z Brna se dvěmi malými dětmi a novou Agnesinou kamarádkou Khampou, fenkou tibetského teriéra. Odpoledne, když se venku udělalo hezky a vykouklo sluníčko, vydali jsme se všichni na procházku do lesa Hostivaře. Louka byla plná pampelišek, od kterých jsme brzy měli všechno žluté, a taky pejsků. Pouštěli jsme modýlky letadel, házeli si s freesbee a pejsci se krásně proběhali a pohráli si. Agnes byla na konci už tak unavená, že si sedla na cestu a jenom smutně koukala, jakoby říkala: ,,Já už dál nemůžu, co kdybyste mě zase chvilku nesli." :-)
Taky měla Agneska dneska takové svoje dvě premiéry. Jednak se poprvé vezla v kufru našeho kombíku s maminkou Dorotkou a taky poprvé spapala na louce hovínko a měla z toho hroznou radost. :)
Podařilo se nám ulovit pár hezkých jarních foteček, které jsou ke zhlédnutí tady.

27. 4. 2008
Protože se dnes udělalo venku opravdu krásné počasí, hned jsme vyjeli na výlet. Ale jelikož jsme chtěli něco ve středočeském kraji, kde jsme ještě nebyli, ukázalo se vybrání místa k procházce jako velký problém. Nakonec jsme se rozhodli pro zříceninu hradu Hlásky ve Zlenicích.
Cesta lesem ke zřícenině byla dlouhá dva kilometry a tak jsme si nebyli jisti, jestli to Agneska zvládne. Přeci jenom na tak velké procházce ještě nebyla. Zpočátku ji nebavilo jít na vodítku tak jako vždycky. Pokaždé se rozeběhla, aby dohnala maminku Dorotku, a když ji předehnala, znenadání se zastavila, sedla si doprostřed cesty, odpočívala a žužlala vodítku. Takhle to pak pokračovalo celou cestu. Pět vteřin běžet, deset odpočívat, dvě vteřiny běžet, dvacet odpočívat. Když byla unavená, nechala se chvíli nést, ale po minutě zjistila, že nosení je vlastně taky pěkná otrava a chtěla zase zpátky na zem.
Agnes hrozně visí na Dorotce. Kam jde maminka, tam jde i Agneska a neustále si ji hlídá. No co kdyby jí najednou zmizela třeba za nějakým hloupým zajícem? :)
Cestou zpátky jsme Agnes uložili do batohu a byla tak unavená, že usnula jako když ji do vody hodí a spala až do večera.
Dokumentace zde.

24. 4. 2008
Agnes dneska navštívila pana veterináře. Prohlédli jí očička, poslechli srdíčko a změřili teplotu. Při očkování ani neknikla. Když jsme šli potom parkem, aby se vyčůrala, samozřejmě si toho vůbec nevšímala, a teprve když jsme přišli po půl hodině domů, udělala krásnou loužičku hned ve dveřích. Doma je to prostě nejlepší. :-)

21. 4. 2008
Konečně se dostavilo hezké počasí, ale dál než na zahradu před domem Agnes stejně bez očkování nesmí.
Dorotka se od té doby, co jí Agnes zůstala, tak trochu vrací do svých štěněčích let. Dokonce začala aportovat a nadšeně si s Agneskou hrála na kousanou a přetahovanou o míček. Některé fotky sice  vypadají trochu dramaticky, ale jinak je Dorotka na Agnes celkem opatrná... v mezích... :-) Zato Agnes maminkou nijak nešetří. :-D

20. 4. 2008
Celý víkend bylo psí počasí, takže ani Agnes by ven nevyhnal. Jenom dneska odpoledne se udělalo trochu hezky, ale stejně jsme venku moc dlouho nepobyly.
Pár fotek z devátého týdne Agnesčina života jsou tady.
Agneska dneska poprvé vylezla a slezla pět schodů před domem. Dolů se sice trochu bála, ale když přišla na princip, začalo ji to bavit a dokonce chtěla vyběhnout až do bytu, do druhého patra. Prý ji to nosení už nebaví. No, má to opravdu těžký život, ale smůla, nesmí namáhat klouby.
Za pár dní už půjdeme za panem psím lékařem na očkování, takže budeme moct mezi pejsky a na prochajdy. :-)

18. 4. 2008
Trochu opožděně jsem si uvědomila, že zapomínám na Agnesina výročí. 15. 4. oslavila totiž své dvouměsíční narozeniny. :-)
Už nám váží skoro sedm kilogramů, i na klíně pro ni začíná být málo místa.
Na jméno slyší téměř dokonale. Dnes jsem s ní chvíli trénovala povel ,,sedni" a jaksi ho nechce pochopit, protože pokaždé, když ji zavolám pouze jménem bez jákehokoliv jiného povelu, přiběhne přímo ke mně a sedne si. Nevypadá, že by jí to dělalo nějaký problém. Zřejmě nečetla knihu o výcviku psa (na to je přeci moc inteligentní), zato jí krásně okousala vazbu. :-)
Taky jsem si všimla jak jí nohy začínají růst hezky do výšky, vrásky ustupují a vytváří se dlouhá hlava s nádherným klabonosem a díky očím daleko od sebe si vysloužila přezdívku Kleopatra.

17. 4. 2008
Agnes roste jako z vody a roste do krásy. Zoubky už má taky pěkně ostré. Den ode dne je vždy o něco odvážnější, rychlejší, šikovnější, a kouše, na co přijde. Žádné nové fotky zatím nemáme, ale brzy dodáme.

14. 4. 2008
Dnes si Agneska užívala jarního sluníčka na zahrádce. Maminka Dorotka byla zrovna na procházce s paničkou, Agnes se jí nemohla dohledat a kňučela, asi se jí stýskalo po mlíčku.... Taky se ukázalo, že z této mladé dámy by byla nejen skvělá modelka a kaskadérka, ale taky literární kritička. Agnes, jak se zdá, má totiž moc ráda knížky. Dneska mi ožužlala celé Zatmění. Ale kamarádce, která mi ho půjčila ani muk, ju? :-)
Fotečky samozřejmě nesmí chybět, takže tady jsou.

12. a 13. 4. 2008
Jelikož se někomu podařilo zablokovat naše stránky, nemohla jsem sem napsat nic o Agnesině první prochajdě. Naštěstí se vše podařilo znovu obnovit a tak sem hned na začátek rovnou šoupnu fotečky. Je jich sice poměrně málo, protože jsem jich hodně musela vymazat, ale i tak se výlet povedl.
V sobotu jsme měli nákupní den, ale v neděli celá naše rodina vyrazila na venkov k babičce a dědovi. Sluníčko krásně hřálo a tak jsme se po obědě rozhodli projít se po okolí. Naši smečku honičů jsem uvázali na vodítka a šlo se. Agnes kupodivu vodítko vůbec nepřekáželo a vesele běhala kolem nás, i když se pořád strachovala, abychom nezašli moc daleko a v jednom kuse se ohlížela, že se jako vrátíme. Byla taky hrozně vyděšená, když jsme procházeli kolem pejsků štěkajících za plotem a probíhala kolem nich se staženým ocáskem. Na cestě se stále zastavovala a drbala si obojek (ještě si na něj nemůže zvyknout), ale brzy jí přestalo vadit i to. Když se unavila, nechala svých šest kilo donést v náručí až domů, kde se napapkala a usnula. Prospala i celu zpáteční jízdu autem, což byla také nová zkušenost, protože autem ještě nikdy nikam nejela a moc jí bavilo dívat se z okna.
Vypadá to, že Agnes je venku moc ráda, tak snad se nám zase poštěstí vyrazit o víkendu na nějaký ten výlet. Do té doby si Agneska musí vystačit na zahrádce, která je pro ni pořád dost a dost velká.

11. 4. 2008
Agnes už slyší na jméno, pokaždé, když na ni zavoláme, zvedne poplašeně hlavu a rozhlíží se na všechny strany. Má při tom strašně legrační výraz. :-)
Dnes byla s Dorotkou dvakrát na zahrádce a krásně si spolu hrály.
Konečně už se také dočkala svého vlastního obojku a vodítka. Obojí je v tmavě hnědé barvě a Agneska se nemůže dočkat, až si je poprvé vyzkouší na své první procházce. :)
A největší novinkou a překvapením bylo, že se dnes ani jednou nepočůrala do pelíšku, ale chodí hezky na hadr jako velká holka. :o)

10. 4. 2008
Tak a je pryč. Poslední bráška, poslední kamarád, poslední berňáček a Agnesina spřízněná duše dnes odešla do svého nového domova do Brna. Dorotce i Agnesce se po Aronovi moc stýská, ale stačili si spolu ještě naposledy užít jedno odpoledne na zahrádce než se spustil déšť. Fotky najdete tadýý.
Taky se dnes objevily nové Agnesiny vlohy, a to kaskadérské. Při vážení se totiž rozhodla, že to vlastně vůbec není zábavné a vyskočila z váhy na zem. Předvedla při tom parádní salto, naštěstí se nám ji podařilo zachytit. Taky už je to pěkný bucík, váží skoro šest a půl kilo. :-)

9. 4. 2008
Zítra Agnesce chudince odjíždí její poslední bratříček a tak jsme využili krásného počasí a pořídili pár posledních společných fotek, které najdete zde.
Taky jsem dnes konečně zašla do zverimexu, ne že by tam měli nějaký extra výběr, ale koupila jsem oboječek, vodítečko a gumového kohoutka na kousání. Ale ouha, obojek se ukázal jako moc krátký, vodítko moc tvrdé a tak Agnes zbyl alespoň kouhoutek na hraní. Tádýdá, tádýdá, kdybyste potřebovali někoho s přesným odhadem a citem pro utrácení peněz, není lepšího člověka než mě... Chudák Agneska, tohle si nezasloužila. No, alespoň bylo naproti knihkupectví a tak jsem si zakoupila knihu o výcviku psa od Celiny Del Amo. Doufejme, že alespoň to k něčemu bude. :-)

8. 4. 2008
Když už jsme si mysleli, že se Agnes konečně naučila čůrat na hadr, tak se dneska v deset hodin večer s úsměvem na tváři vylulala do pelíšku. :-) Je to moje šikulka.
Aronek odejde k novým páníčkům už ve čtvrtek, takže Agnes zůstane úplně samotinká a už nebude mít nikoho na zakusování. I když ono se nakonec stejně něco najde, popřípadě šňůra od telefonu, boty z botníku, šály z věšáku, sáček se strouhankou, rozcupované koberečky, lidská smečka apod.

7. 4. 2008
Agneska je velice šikovná, chytrá a čistotná fenečka. Včera se jí podařilo na sebe strhnout z piana telefon po úspěšném ohryzání šňůry. Byla to taková rána, že se strašně lekla a rychle se utíkala schovat pod židli, zpod které pak odmítala vylézt. Jinak samozřejmě rozkouše, co najde. Zoubky už má pěkně ostré a směle toho využívá. Během dne si stačila taky parádně pročůrat pelíšek. Proč chodit přece tak daleko z teplíčka a čůrat na linu, když to jde i vleže, no ne?
Počasíčko se ani trochu nevylepšilo, spíše naopak. A to jsem si myslela, že už to horší být ani nemůže. Proto přináším jenom pár foteček z domácího prostředí, které jsem musela pořídit s bleskem, takže se nedivte zářivé modré v Agnesiných očích, protože očička už jí krásně ztmavla do tmavě hněda. Tady se můžete podívat, jak nám Aginka krásně roste. :-)

6. 4. 2008
Dnes odešla Agnes poslední sestřička Agátka, a to do Krušných hor. Agnes zůstala doma jenom s bráškou Aronkem a moc jim to spolu pohromadě sluší, i když pelíšek, ve kterém se ještě nedávno mačkala na hromádce černobílá strakatá smečka, teď působí poněkud prázdným dojmem.
Obzvlášť špatně ale odchod Agátky nesla maminka Dorotka. Ihned, jak se za její malou holčičkou zavřely dveře, se dala do usedavého pláče a v průběhu celého dne pak stále odstrkovala dveře ohrádky a chodila se přesvědčovat, jestli se třeba počet štěňat v pelíšku nezměnil. Velkým překvapením pro ni vždy bylo, když se z ohrádky vyřítili dva mléční závisláci a potom napříč celým bytem pořádali závody na cíl ,,zdrhající mlíko".

5. 4. 2008
Tak včera odešli Agnes čtyři sourozenci, dnes dva a už s ní zůstal jenom bráška Aronek a sestřička Agátka, pro kterou si její noví páníčci přijedou zítra. Aronek nám odjede až za šest dní. Agnes z toho byla dnes celá smutná, ani se nepřejedla tak, že potom zvracela. Maminka Dorotka je taky nervózní, protože se dětiček nemůže dopočítat a stále chodí kontrolovat dveře, jestli se nějaké nevrátí. :,(

5. 4. 2008 Stránky byly spuštěny.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář